Na rohu Národní třídy a Mikulandské ulice v Praze vznikla nová polyfunkční budova DRN. Skupina SEBRE, investor celé výstavby, oslovila architekta Stanislava Fialu, který propojil barokní Schönkirchovský palác v Mikulandské ulici a novostavbu DRN na Národní třídě. Objekt je zasazen do historického centra Prahy, kde se spojují rozdílné architektonické slohy od baroka přes konstruktivismu až po současnost. Výstavba DRNu, který je významně pokrytý zelení, trvala pět let a stála 1,5 miliardy korun. Budova bude sloužit jako prostor pro kanceláře, galerie, restaurace i kavárnu. Dne 21. září 2017 byla budova zkolaudována.
Nová polyfunkční budova DRN na Národní třídě propojuje svět baroka a novodobé architektury
Projekt výstavby víceúčelové budovy DRN skupiny SEBRE byl zkolaudován. Od roku 2012, kdy SEBRE koupila od společnosti DITRICH parcelu na Národní třídě i s přilehlým historickým Schönkirchovským palácem v Mikulandské ulici, trvalo pět let, než na místě bývalého parkoviště vyrostla nárožní budova porostlá květinami i stromy. Ta zaplnila desítky let prázdné místo a doplnila tak Národní třídu.
O PROJEKTU
V roce 2012 SEBRE započalo výstavbu podle původního projektu z roku 2007, který počítal s realizací budovy coby hotelového komplexu. Během výkopových prací a archeologického průzkumu společnost SEBRE původní záměr projektu pozměnila a oslovila architekta Stanislava Fialu. V jinak zničeném barokním paláci byly objeveny historické malované stropy a fresky. „Stanislav Fiala byl pro nás jasnou volbou díky tomu, jak dokáže spojit v harmonii zdánlivě neslučitelné věci jako tomu bylo zde, kdy se zdecimovaný barokní palác měl stát sebevědomou součástí novostavby, která by ho obepnula ze všech stran.“ Vysvětluje Jan Kubíček, výkonný ředitel SEBRE. Podle architekta bylo respektování historie důležitým parametrem pro novou studii. Proto byl Schönkirchovský palác rekonstruován tzv. analytickou metodou, která do značné míry přiznává „stopy času“, respektuje a ctí historický ráz původní stavby.
PROPOJENÍ
Nejen zachování historického odkazu se stalo spojnicí staré a nové budovy. Za vůbec nejsložitější úkol považuje architekt Fiala potřebu vypořádat se s rozdílnými výškami i slohy okolních budov na Národní třídě. „Mezi Palácem Dunaj a Kaňkovským palácem jsou dva světy. Nízký a vysoký. Náš barokní Schönkirchovský palác, který k parcele náležel, se tak stal jakýmsi bratříčkem, s kterým bylo potřeba spřátelit novou strukturu domu.“ Odkaz přilehlého paláce a návrat k historii se tak odráží v nové stavbě DRNu hned několika prostředky.
Materiál
Vhodné použití materiálu bylo jednou z cest, jak sjednotit starou budovu s novostavbou. „Materiál s sebou nese paměť místa a já chtěl tohoto ducha historie zachovat a vnést ho do nového domu.“ Vysvětluje své záměry Fiala. Druhy materiálů se tedy v obou stavbách propojují, ať už doslova, či jen přeneseně. Ze starého paláce použil architekt například staré prejzy nebo kamenné překlady, které vložil do betonu. Jako ozvěny doby mu posloužily repliky starých, barokně tvarovaných ostění, které do betonového skeletu otiskl.
Sloh
Dostat hravost baroka do novostavby se podařilo Fialovi díky minimalisticky zdobné sekundární fasádě, kterou tvoří kovové pruty. Symbolizují barokní zdobnost a korespondují tak s okolními zdobenými domy, které jsou plné ozdůbek na fasádách, mřížích, i balkónech. „Nerez, z které jsou vyrobené pruty, jsme zapekli, takže vznikl materiál velmi podobný mědi, který se svou vizuální podobou vztahuje k historickým mřížím. Mříž běží od římsy Paláce Dunaj po oblouku dolů přes roh a navazuje na římsu Schönkirchovského paláce, která je velmi nízká. Kopírováním mansardové barokní střechy přimkne, takže tam na chvilku vytvoří pokračování mansardy, a pak se postupně rozplyne.“ Popisuje Fiala cíl, jak dokonale propojit dvě budovy s rozdílnou výškou i slohem.
Nádvoří
K propojení dochází také kolem parteru. Z Národní třídy i z Mikulandské ulice je možné vejít pasáží na nádvoří, jehož dominantou je monumentální skulptura stromu navržená Fialou a vyrobená pasířem Josefem Ryšavým ze zapečené nerezi, stejné jako pruty na fasádě.
„Materiál s sebou nese paměť místa a já chtěl tohoto ducha historie zachovat a vnést ho do nového domu.”
/ Stanislav Fiala, autor stavby
SYMBOLIKA DRNU
DRN už svým názvem příznačně vystihuje snahu o oživení a ozelenění Národní třídy. Celý dům je v několika úrovních osázen střapatými travami. Odkaz na ne zcela dávnou historii Národní třídy ožívá vždy jeden měsíc v roce, kdy zelené balkóny osázené nejen travami, ale také jarními cibulovinami rozkvetou červeno-modro-bílými tulipány a na ochozech DRNu vytvoří kvetoucí českou vlajku, podle návrhu zahradníka Jana Kocourka.
S rostoucí výškou se budova vrstevnatě odklání a podlaží připomínající vrstevnice tvoří pyramidu, která je na střeše zakončena zahradou se vzrostlými platany. Na Národní třídu tak přináší DRN zeleň, která v době výstavby v této části Prahy prakticky nebyla.
UŽITÍ PROSTOR
DRN je primárně určen jako kancelářské prostory. V budově jsou čtyřúrovňové garáže, které jsou obohaceny o umělecké vstupy malíře Patrika Hábla. V DRNu se též nachází restaurace, kavárna, galerie i pivnice. Podle Jana Kubíčka je budova v danou chvíli pronajata ze 40 procent. „Jsou kompletně obsazeny retailové prostory nájemci, kteří se ve svých oborech řadí na špičku jako například Galerie Zdeněk Sklenář, Salon Petra Měchurová, tak i nově vstupující koncept restaurací L'osteria, která v rámci vnitřního nádvoří otevře dvoupodlažní restauraci se zaměřením na italskou kuchyni a v neposlední řadě nově vznikající podniky výčep U Rarášků navazující na tradiční českou pivní kulturu, ale v moderním provedení. V kancelářské části je to nadnárodní farmaceutická společnost SHIRE a česká IT společnost NANO Energies.”
„Jsou kompletně obsazeny retailové prostory nájemci, kteří se ve svých oborech řadí na špičku jako například Galerie Zdeněk Sklenář, Salon Petra Měchurová, tak i nově vstupující koncept restaurací L'osteria, která v rámci vnitřního nádvoří otevře dvoupodlažní restauraci se zaměřením na italskou kuchyni a v neposlední řadě nově vznikající podniky výčep U Rarášků navazující na tradiční českou pivní kulturu, ale v moderním provedení. V kancelářské části je to nadnárodní farmaceutická společnost SHIRE a česká IT společnost NANO Energies.”
/ Jan Kubíček, výkonný ředitel SEBRE
ROZSAH PROJEKTU
| 11 600 m² plochy k pronájmu |
| 9 500 m² administrativních ploch |
| 4 podzemní podlaží |
| 8 nadzemních podlaží |
| střešní zahrada |
| Architekti: | Stanislav Fiala, Fiala+Nemec s.r.o. |
| Restaurátoři: | Martin Pavala, Daniel Domanja |
| Výtvarná spolupráce: | Patrik Hábl |
| Statika: | Němec Polák, spol. s.r.o. Vít Mázlovský |
| Generální dodavatel: | HINTON a.s. |
Kontakt pro média:
Jan Kubíček, výkonný ředitel SEBRE
jan.kubicek@sebre.cz
+420 737 255 488
SEBRE
Investiční skupina SEBRE byla založena v roce 2013. Jejím vedením byl pověřen výkonný ředitel Jan Kubíček.
SEBRE je aktivní v oblastech Developmentu, Gastronomie, a Kinematografie. V současné době v hlavním městě České republice v Praze realizuje dvě administrativní budovy a v srbské metropoli Bělehradě dokončuje bytový dům. V oblasti gastronomie je aktivní v Srbské republice, kde je výhradním distributorem pro Plzeňský Prazdroj, a.s. a jedním z investorů Pivnica Gvožđara 1870 a v oblasti kinematografie nově vstupuje v Bělehradě do filmových ateliérů AVALA.
